|
|
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
|
|
|
Liturgie a lidová zbožnost na mariánském poutním místě. Svatá Hora, Litmanová
Vrabec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
V předložené práci se zabývám liturgií a lidovou zbožností, jak se realizuje na mariánském poutním místě. Na základě zmapování liturgického života hledám odpověď, zda vztah mezi liturgií a lidovou zbožností je přínosný a v souladu s doporučeními obsaženými v Direktáři o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007. O mariánské úctě v církvi svědčí množství mariánských svátků, které se slaví v průběhu liturgického roku a obliba poutí. V úvodu práce je pojednáno všeobecně o fenoménu putování, spiritualitě a významu poutí. Je zmíněna úloha Panny Marie a její zvláštní postavení v dějinách spásy. Dále se zabývám liturgickým životem a lidovou zbožností na poutním místě. Jsou představena dvě významná poutní místa - Svatá Hora u Příbrami latinského obřadu a novodobé poutní místo na Slovensku v Litmanové byzantského obřadu se zřetelem k jejich dějinám a tradici. Práce se podrobně zabývá liturgickým programem jak ve všední den tak zejména o hlavních poutních slavnostech na obou místech. Kromě liturgie si všímám také projevů lidové zbožnosti, které se vážou ke konkrétnímu poutnímu místu. Na základě analýzy liturgického programu a projevů lidové zbožnosti z hlediska liturgické vědy i porovnání liturgie na obou poutních místech s ohledem na doporučení Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007 docházím k...
|
|
|
Poutníkem v době Přemyslovců
Pros, Matěj ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Diplomová práce Poutníkem v době Přemyslovců pojednává o fenoménu cestování ve středověku. Přesnější časové vymezení vyplývá z názvu - pozornost je věnována přemyslovskému období a narativním pramenům, které jej popisují. Výpověď kronik a legend je doplněna poznatky z odborné literatury. Cílem práce je sestavit komplexní obraz života na cestách a představit vše, s čím se poutník mohl setkat. Začít musíme u popisu krajiny, která v tomto období utváří základní podmínky pro pohyb v terénu. Práce se dále zabývá hlavními důvody k cestování, pojetím cestování ve středověké imaginaci, přípravami, které bylo nutné vykonat před začátkem každé pouti, překážkami, z nichž největší problém představovaly vodní toky, starými cestami a jejich právním statutem, orientací a ubytovacími možnostmi v případě několikadenních cest. Samostatná kapitola je věnována též náboženským poutím a nejdůležitějším poutním místům středověku - Jeruzalému, Římu a Santiagu de Compostela. Z obecných závěrů můžeme nastínit, že středověký svět nebyl zdaleka tak statický, jak se může na první pohled zdát. Na cesty se vydávalo relativně hodně lidí a často putovali na vzdálená místa. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že cestování bylo namáhavé, někdy nebezpečné a zabíralo mnoho času. To však středověké poutníky neodradilo, dokonce...
|
|
|
Liturgie a lidová zbožnost na mariánském poutním místě. Svatá Hora, Litmanová
Vrabec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
V předložené práci se zabývám liturgií a lidovou zbožností, jak se realizuje na mariánském poutním místě. Na základě zmapování liturgického života hledám odpověď, zda vztah mezi liturgií a lidovou zbožností je přínosný a v souladu s doporučeními obsaženými v Direktáři o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007. O mariánské úctě v církvi svědčí množství mariánských svátků, které se slaví v průběhu liturgického roku a obliba poutí. V úvodu práce je pojednáno všeobecně o fenoménu putování, spiritualitě a významu poutí. Je zmíněna úloha Panny Marie a její zvláštní postavení v dějinách spásy. Dále se zabývám liturgickým životem a lidovou zbožností na poutním místě. Jsou představena dvě významná poutní místa - Svatá Hora u Příbrami latinského obřadu a novodobé poutní místo na Slovensku v Litmanové byzantského obřadu se zřetelem k jejich dějinám a tradici. Práce se podrobně zabývá liturgickým programem jak ve všední den tak zejména o hlavních poutních slavnostech na obou místech. Kromě liturgie si všímám také projevů lidové zbožnosti, které se vážou ke konkrétnímu poutnímu místu. Na základě analýzy liturgického programu a projevů lidové zbožnosti z hlediska liturgické vědy i porovnání liturgie na obou poutních místech s ohledem na doporučení Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007 docházím k...
|
|
|
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
|
host ::
RSS.